Identifikace nedostatku živin v rostlinách – ukázka na rajčeti
O rostlinách je možné uvažovat jako o továrnách, které produkují vzduch, ovoce, zeleninu a nespočet dalších produktů nutných po lidstvo. Tak, aby tyto továrny fungovaly správně je nutné, aby měly dostatečný přístup “neopracovaného materiálu” jako je světlo, vzduch, vodík, oxid uhličitý a dále mnoho různých makro a mikroprvků.
Makroprvky
Dusík (N), fosfor (P) a draslík (K) (v anglické literatuře označovaný jako N-P-K (výživové prvky) jsou to tři prvky, které jsou vstřebávány rostlinami v největší míře. Proto jsou označovaný jako makro prvky (z řeckého makrós – dlouhý, velký). Tyto prvky mají velký význam zejména pro růst a vývoj mladých rostlin.
Je nezbytné, aby byli zahrádkáři schopni identifikovat výživové poruchy rostlin (nedostatek či nadbytek jednotlivých živin) a zároveň byli schopni se s nimi vypořádat. Každý z nedostatků minerálních prvků potřebných pro správný růst a vývoj roslin má své vlastní symptomy. Některé z těchto příznaků se projevují pouze lehkou změnou vzhledu a jiné jsou již velmi viditelné. Některé nedostatky vedou např. ke ztrátě květů, plodů, či k úhynu rostliny. V závislosti na množství nedostatku se mohou příznaky lišit.
Dusík – N
Dusík jako prvek je jedinečný v tom, že jej jsou rostliny schopny přijímat jak ve formě aniontu (negativně nabitá částice) tak i ve formě kationtu (pozitivně nabitá částice).
Rostliny dokáží přijímat dusík ve formě dusičnanů NO3- a ve formě amonného kationtu NH4+. Rostliny vyžadují vyšší přísun dusičnanů než amonných sloučenin, takže vyvážené hnojivo by mělo obsahovat pouze cca 10% dusíku ve formě amoniaku nebo jeho sloučenin. Dusík v rostlinách zastává mnoho různých funkcí, je například součástí bílkovin, chlorofylu, rostlinné protoplasmy a rostlinných hormone. Dusík je naprosto nezbytný pro tvorbu aminokyselin, koenzymů a chlorofylu.
Nedostatek dusíku – Růst je pomalý, dochází k řídnutí listů, dále ke žloutnutí starších listů, což vede k jejich postupnému zasychání a úhynu. Celý list zežloutne včetně obvykle zelených žil,kterými je list propleten. Nedostatky se projevují zprvu na spodních listech rosliny – výjimečně může rostliny zbarvit do fialova.
Nadbytek dusíku – Rostlina produkuje nadbytek listoví s tmavě zelenou barvou. Zároveň je rostlina obecně měkčí a náchylnější k nákazám chorobami nebo parazity (protože jsou její tkáně měkčí než obvykle, což je způsobeno příliš rychlým růstem). Kořenový system je nedostatečně vyvinut. Nadbytek dusíku může také způsobit zpomalení kvetení a růst plodů popř. zhoršit kvalitu plodů a celkové množství úrody, protože množství květu vůbec nevytvoří plody.
Nedostatek či nadbytek dusíku je víceméně výjimečný a pokud pěstitelé používají předem připravené směsi a dodržují pokyny tak by k tomuto nemělo vůbec nastat.
Fosfor – P
Fosfor je dalším velmi důležitým prvkem pro rostliny a to zejména pro sazeničky, čerstvě kořenící řízky (klony) a dále kvetoucí či plodící rostliny. Fosfor je nezbytný pro vývoj zdravých kořenů, podporu kvetení, zraní plodů a klíčení semen. Dále je fosfor nutný pro hydrolýzu škrobu na monosacharidy a zároveň pro syntézu škrobu z monosacharidů.
Nedostatek fosforu – Rostliny jsou zakrslé s tmavě zeleným až fialovým zbarvením, což je způsobeno nadbytkem anthokyanových barviv. Tyto symptom se z počátku objevují hlavně u starších, spodních listů. Dospívání rostlin je zpomalené a úroda je snížená. Produkce semen je také závažně ovlivněna nedostatkem fosforu.
Nadbytek fosforu – Je velmi těžké diagnostikovat nadbytek fosforu. Obecně nadbytek fosforu způsobuje nesprávný poměr vápníku, železa, mědi a zinku, což vede k nesprávným signálům uvnitř signálního systému rostliny, která v porovnání s fosforem považuje množství ostatních prvků za nedostatečné i přesto, že je v normě.
Draslík – K
Draslík funguje v rostlinách jako katalyzátor. Je nutný pro syntézu a transport rostlinných sacharidů a uhlovodíků, zvyšuje množství chloroplastu v listech, reguluje otvírání a zavírání rostlinných stomat, odolnost vůči nemocím, příjem vody a proces zrání plodů. Draslík se také vyskytuje ve šťávě plodů, což přispívá ke zvýšení chutě a kvality plodů. Velké množství draslíku je nutné pro syntézu aminokyselin. Dále přispívá k růstu kořenů a pevnosti tkání rostlin.
Nedostatek draslíku – Příznaky se nejprve objevují u starších listů ve formě žlutých skvrn a v extrémních případech se mohou objevit i místa, kde došlo k úhynu tkáně. Větvičky postupně měknou a postupně dochází k jejich lámání. Takřka nedochází ke kvetení a tvorbě plodů, úroda je nízká a ve velmi špatné kvalitě.
Nadbytek draslíku – V extrémním případě dochází k seschnutí okrajů listů, obvykle se jedná hlavně o ovlivnění příjmu hořčíků což způsobuje jeho nedostatek.
Mikroprvky
Rostliny potřebují pro správný růst vice něž výše zmíněné tři markoprvky. Dále je uveden seznam devíti mikroprvků, které jsou nezbytné pro správný vývoj rostlin, nicméně v menším množství než markoprvky.
SÍRA – S
Nutná pro tvorbu bílkovin, pomáhá kvetení, klíčení semen a příjmu vody. Zárověň funguje jako přírodní prostředek proti plísním.
Žloutnutí listů, projevující se nejdříve u nových listů.
Horčík – Mg
Katalyzuje růst a produkuje kyslík během fotosyntézy, dále je součástí molekuly chlorofylu. V případě nedostatku magnesia dochází k jeho transport k mladším listům. Příjem hořčíku je ovlivněn hladinou draslíku. Při vysoké koncentrací draslíku dochází ke zvyšování množství hořčíku (ve druhém týdnu kvetení, kdy dochází k použití prostředků zlepšujících kvetení by měl být použit Cal-Mag Plus)
Nedostatek hořčíku – Starší listy v druhé polovině rostliny žloutnou. Žíly v listech zůstávají zelené, ke žloutnutí dochází mezi nimi.
Vápník – Ca
Spolu s bórem se podílí na tvorbě buněčné stěny. Vápník je stejně důležitý jako NPK makroprvky, je nezbytný pro vývoj kořenů, listů a plodů rostlin. Vyskytuje se v buněčné stěně každé rostlinné buňky a dále je vápník nutný pro vstřebávání dusíku.
Nedostatek vápníku – Vývoj poupat květů je značně zpomalen, což vede k snížení úrody a zmenšení velikosti plodů – možnost hniloby a plísní. Dochází k odumírání kořenů a napadení rostliny různými nemoci kořenů. U mladých listů jsou příznaky zjevné dříve než u listů starých. Listy mají nepravidelný tvar, žluté skvrny, v oblasti kterých dochází později k odumírání tkáně.
Nadbytek vápníku – Žádné okem viditelné příznaky, může způsobovat nedostatek hořčíku.
Železo – Fe
Součástí molekuly chlorofylu a dale pro metablismus sukrů pří získávání energie.
Nedostatek se projevuje zřetelným žloutnutím od středu listů mezi listovými žilkami, které zůstávají zelené. Nedostatek železa se projevuje na nových listech a tím se odlišuje od nedostatku hořčíku. Může být způsobeno chladem a špatným příjmem
Chlór – Cl
Deficit způsobuje vadnutí listů, kterým se kroutí kraje a mají bronzovou barvu. Kořeny zůstávají zakrnělé.
Mangan – Mn
Zpočátku mezižilkové žloutnutí jak u starších tak mladých listů – v závislosti na typu rostliny. Listy mohou odpadávat.
Bor – B
Spolu s vápníkem se podílí na tvorbě buněčné stěně
Rostlina je většinou menšího vzrůstu, rostoucí část může odumírat. Špičky kořenů mění barvu, listy se mohou kroutit a mít žluté skvrny. Listy jsou křehké.
Zinek – Zn
Napomáhá syntéze chlorofylu a zároveň dýchání a metabolsimu dusíku
Způsobuje menší vzrůst rosliny a velikost listů. Listy usychají a žloutnou mezi žilkami.
Měď – Cu
Aktivuje enzymy a je nezbytná pro rostlinné dýchaní a fotosyntézu.
Nedostatek mědi se nevyskytuje příliš často, mladé listy mohou být tmavě zelené a být zkroucené a znetvořené, často s hnědými či suchými místy.
Molybden – Mo
U starších listů se projevuje mezižilkové žloutnutí až schnutí, postupuje na mladší listy. Okraje listů mohou vypadat spáleně či deformovaně.
Nikl – Ni
Nedostatek niklu se projevuje spálenými konečky listů a semena s nedostatkem niklu se projevují špatnou klíčivostí a vitalitou.
Sodík – Na
Sodík může interferovat s využitím draslíku, vápníku a hořčíku. Pojištění dostatečného přísunu draslíku pomůže kompenzovat toxické účinky tohoto prvku. Nahromaděný sodík v listech způsobuje usychání od špičky. Může způsobovat žloutnutí listů a stonků.
