Pro testování námi vyráběného LED pěstebního osvětlení pro rostliny a modulární řídicí jednotky pro automatizaci pěstování rostlin budujeme testovací zahrady v našem vývojovém centru v Nýřanech a dlouholeté testování provozu probíhá v prostorách plzeňské Papírny. V našich zahradách najdete pěstební pole plná bazalky, máty, stévie a dalších kuchyňských bylinek. Celoročně nám v zahradě taky plodí několik druhů chilli a jahodníků, najdete zde i například ženšen nebo zázvor.
Je nutné také zmínit celý komplexní systém testování a pěstování hydroponických sazenic salátů a specializovaných plodin.
Je LED světlo pro rostliny vhodné? Aneb jak to vidí rostlina.
Bílé světlo, které vnímáme je ve skutečnosti optická iluze, kterou vytváří náš mozek. Světlo lze rozložit na takzvané spektrum, složené z různých barev. Světlo se někdy chová jako elektromagnetické záření, jindy jako proud částic (fotonů). Vysvětleno kvantovou fyzikou, podle které má každá částice i své vlnění. Každé vlnění je charakterizováno vlnovou délkou, u viditelného světla 380 až 740 nanometrů (nm).
Zelené rostliny obsahují listová barviva – převážně chlorofyl a, chlorofyl b a karotenoidy – které absorbují světelnou energii především v červené a modré oblasti spektra. Listy tedy propouštějí hlavně zelené světlo.
Z listových barviv je nejdůležitější chlorofyl a, chlorofyl b je pomocný (akcesorický) pigment. Poměr mezi chlorofylem a a b je asi 3:1.
Kartenoidy jsou pigmenty žluté, oranžové a červené barvy, absorbují záření 400 - 520nm a slouží také jako pomocné pigmenty, předávající zachycenou energii molekulám chlorofylu a.
Na obrázku grafu relativní absorpce vidíte, jak silně rostlina pohlcuje světlo různých vlnových délek.
Pro dosažení optimálního růstu našich rostlin potřebujeme světlo, které nejen podporuje produkci chlorofylů v rostlině ale také dosáhnout fotosyntézy a fotomorfogeneze.
Fotosyntéza – tvorba organických látek a kyslíku z oxidu uhličitého a vody za využití energie světla.
Různé vlnové délky jsou různě účinné – viz graf. Ukazuje, že nejúčinnější je modré a červené světlo.
Fotomorfogeneze – přímá regulace růstu a vývoje rostlin světlem. Světlo ovlivňuje procesy jako jsou např. klíčení či prodlužování stonku. Hlavní reakcí je získat maximum světelné energie.
Červené světlo se vyskytuje v nižších vrstvách porostu a rostliny ho vnímají pomocí fotoreceptoru fotychromu. Ten způsobuje zrychlený růst stonku, aby si rostlina udržela své místo na slunci.
Spektrální analýza námi používaných LED diod s plným světelným spektrem ukazuje, že světla pracují ve spektrech, která rostlina využívá nejefektivněji.
Bazalka pravá a bazalka vytrvalá
Bazalka je na seznamu léčivých bylin a využívá se nejen kuchyně také k léčbě některých nemocí. Látky v ní obsažené podporují vylučování žaludečních šťáv, působí také proti plynatosti střev, podporuje chuť k jídlu a usnadňuje trávení.
Zároveň příznivě působí na dýchací cesty a ulehčuje odkašlávání. Zlepšuje činnost ledvin, uklidňuje nervy a navozuje dobrou náladu. Dříve byly bazalce také přisuzovány afrodiziakální účinky.
Máta
Máta je velmi známá vytrvalá bylina, používaná nejenom pro přípravu osvěžujících drinků, ale i v kuchyni, kosmetice nebo léčitelství.
Máta peprná je trvalka s rozvětvenými oddenky, ze kterých vyrůstají početné stonky s protistojnými kopinatými listy. Je nenáročná na pěstování, velice rychle se rozrůstá. Lístky sklízíme před kvetením a dále používáme čerstvé, nebo je sušíme ve stínu při teplotě do 25°C a dále skladujeme skladujeme v suchu a temnu.
Hlavní obsahovou složkou máty je mentol, který znecitlivuje a vyvolává pocit chladu. Proto se máta používá k výplachům a kloktání při bolestech zubů a dásní. Používá se také při zánětech kůže a svědivých vyrážkách formou obkladu. Dalšími účinnými látkami máty jsou silice, mentofuran, menton, flavonoidy, třísloviny a triperteny.
Máta se používá při poruchách trávícího traktu (nadýmání, křeče, koliky), ovlivňuje tvorbu a vylučování žluče, utlumuje bolest hlavy, migrénu, povzbuzuje chuť k jídlu, snižuje krevní tlak a příznivě působí při léčbě horních cest dýchacích.
Čaj připravujeme z pár čerstvých, nebo lžičky sušených lístků máty (1-4 g), zalijeme půl litrem vroucí vody, přikryjeme a necháme 10 minut louhovat. Čaj se pije neslazený a chladný, pijeme 1 - 2 šálky denně po douškách, aby silice máty nepůsobila příliš dynamicky.
Máta - semínka |
Meduňka lékařská
Meduňka lékařská je vytrvalá bylina, vonící po citrónu. Čaj z čerstvé meduňky pomáhá na nespavost, neklid, úzkost nebo mírné deprese.
Meduňka roste v podobě až 90 cm vysokých keříků, stonky i listy meduňky jsou pokryty chloupky. Pěstuje se jako trvalka, na správném stanovišti bez problémů přezimuje. Po odkvetení meduňku zastřihneme až u země, zanedlouho vyrostou nové, voňavé lístky.
K přípravě čaje použijte ideálně čerstvé lístky meduňky. Pár lístků zalijte vroucí vodou, přikryjte a nechte 10 minut louhovat. Poté čaj sceďte. Čaj můžete dochutit medem, nebo lístky čerstvé stévie. Podává se vlažný, je vhodný ke každodenní konzumaci.
Čaj z čerstvé, ale i sušené meduňky pomáhá při následujících zdravotních komplikacích:
- nespavost
- migréna
- vysoký krevní tlak, bušení srdce, vysoký tep
- průjmy, nadýmání, bolesti žaludku
- lehké střevní a žaludeční katary
- poruchy vyšší nervové činnosti (psychoneuróza)
- kolika, křeče břišních a pánevních orgánů
- blednička, kožní vyrážky, opary
- menstruační bolesti
Meduňka obecně příznivě působí na srdce a trávící trakt. Olej z ní se ale používá i na léčení zhmožděnin, krevních podlitin nebo při revmatických a neuralgických bolestech.
Meduňka lékařská |
Petržel kadeřavá
Kadeřavá petržel se používá pro zdobení a ochucení teplé i studené kuchyně, používá se do omáček a nádivek.
Petrželi se daří na slunném stanovišti, na jižním stanovišti nebo pod krytem roste i přes zimu. Při výsevu v letních měsících petrželi přistíníme a pečlivě zavlažujeme, abychom podpořili klíčení a růst.
Bohatě členěné, kadeřavé lístky rostou bujně na krátkých, pevných řapících, dobře snášejí přísušky a netrpí chorobami, po seříznutí nať velmi rychle obrůstá.
Petržel kadeřavá - semínka |
Roketa
Roketa je rostlina velmi podobná a často zaměňovaná za rukolu. Své místo najde v osvěžujících bagetách a salátech, pěstování rokety není vůbec složité.
Roketa - semínka |
Rýmovník
Rýmovník má mnoho názvů, je známý také jako mexický eukalyptus, molice nebo kubánské oregano. Je to rychle rostoucí léčivá rostlina používaná k léčení nachlazení, ale i jako přírodní odpuzovač otravných komárů.
Krásně voní po mátě nebo meduňce, roste do výšky okolo 20-30 cm s až 1 m dlouhými šlahouny. Rýmovník je velmi odolný, nenáročný, roste velmi rychle, má velké, vejčité a chlupaté listy. Pěstuje se jako pokojová rostlina v propustné půdě. Má rád světlo, ale ne přímé slunce, nesnese dlouhodobé přemokření. Několikrát během roku se přihnojuje. Kvete v zimních měsících drobnými kvítky, které se doporučují odstřihnout. Velmi snadno se řízkuje a rychle obrůstá.
Rýmovník má blahodárné účinky na dýchací cesty, proto se mu také říká mexický eukalyptus. Používá se uštíplý list, který přelomíte a přičicháváte k němu. Můžete ho takto užívat i během dne, lidé ho nosí v sáčku v kapse. Uvolňuje dýchací cesty, astmatikům se doporučuje, nechávat lístek rýmovníku přes noc v misce vody na topení. Čaj z jednoho listu rýmovníku pomáhá při bolesti hlavy, vysokém tlaku, nachlazení nebo trávicích problémech. Při vnějším používání pomáhají listy hojit rány a spáleniny, má mírné desinfekční účinky.
V zimě rýmovník nemá dostatek přirozeného světla pro zdravý růst. Při nedostatku světla se zastaví růst, doporučujeme přisvítit žárovkou, zajistíte si dostatek listů pro zahnání nachlazení. Pokud nechcete čekat na vlastní úrodu listů rýmovníku, využijte naší nabídky prodeje čerstvých listů přímo z naší hydroponické zahrady.
Vůni rýmovníku nesnesou mouchy, moli a komáři. Zkuste se díky rýmovníku zbavit otravného hmyzu.
Rýmovník | Listy rýmovníku 100g |
Stévie sladká
Stévie sladká je nejpopulárnější přírodní náhražka cukru, původem z tropických a subtropických oblastí Jižní a Střední Ameriky. Pro výraznou, sladkou chuť vyžaduje dostatek světla a tepla.
Stévie je nekalorické sladilo vhodné i pro diabetiky, je sladká i po tepelném zpracování, a tak se používá nejenom do studených a horkých nápojů, ale i při výrobě marmelád, moučníků a jiných potravin.
Účinnou látkou stévie jsou dva glykosidy - steviosid a rebaudiosid, které stévie produkuje více, pokud má dostatek světla a tepla. V našich podmíkách se dá pěstovat na světlém stanovišti v bytě, na zahradě nebo ve skleníku, na zimu ji přesuňte dovnitř.
Pro zvýšení sladivosti doporučujeme přisvítit rostlině pěstební žárovkou z naší nabídky, stévie dostane výraznější chuť a aroma. Zastřihujte odspodu, stévie se dobře tvaruje, vytvoříte tak silnou, košatou rostlinu.
Stévie sladká |