Almería a cena zeleniny v roce 2020

Uvidíte tam i okolní poušť a místa, kde končí folie, které mají po své životnosti. Po sklizení se často nezralá úroda naloží na kamiony a rozveze stovky a tisíce kilometrů do celé Evropy. Nejčastěji do Velké Británie a Francie, sami se můžete ve svém obchodu podívat, odkud k vám plodová zelenina dorazila. U nás na Plzeňsku se to v obchodech Španělskem jenom hemží a z El Ejida nebo Almeríe je to k nám necelých 2 500 km.


 

Video je skoro rok staré, od podzimu 2019 oblast kromě prohlubujícího se problému se suchem zasáhla v lednu ničivá bouře, která poničila část pěstební plochy. Nepříjemná musí být situace s omezeními proti šíření COVID-19. Podle dostupných zdrojů v oblasti pracují především migranti ze severní Afriky za 24-35 Eur na den (60% mzdy uklízečky, 50% mzdy pokladní), v poměru 1:1 oficiálně zaměstnaných vs neoficiálně zaměstnaných pracovníků. Takové jsou nefinanční náklady na produkci potravin pro západní a střední Evropu, aby mohly být v našich supermarketech papriky za 120 Kč/kg, salátové okurky za 60 Kč/kg.

Cena běžné zeleniny vzrostla kromě problémům se suchem a opatřeními proti viru i kvůli oslabení koruny, nárůst oproti dlouhodobé ceně 25,5 Kč/EUR dělá cca 8%. Proč si tedy nevypěstujeme vlastní zeleninu sami? Jak velkou část spotřebované zeleniny dovážíme?

Podle předsedy Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska jsme v oblasti zeleniny soběstační z 38%, tedy více než 60 % zeleniny v českých obchodech pochází ze zahraničí. V rozhovoru pro pořad 90´ ČT24 pan Jandejsek řekl i to, že si dodavatelský řetězec zvykl v posledních 30 letech na snadný a levný dovoz, byl potlačen rozvoj vlastní lokální produkce, nejsou také dostupné dostatečné skladovací kapacity pro realizaci velkých nákupů ve špičkách sklizně, kdy je cena nejpříznivější.

Cesta ke splnění vyšší potravinové soběstačnosti nebude rychlá a bude třeba využít dostupnou osevní plochu chytře a postupně zvyšovat produkci u klíčových plodin. V rámci boje se suchem se budou muset budovat i kapkové zavlažovací systémy. Na plošné zavlažování už dnes není dost vody, dnes není sucho jen na 6% území ČR. Právě závlaha a hospodaření s vodou budou klíče pro úspěch lokální potravinové samostatnosti.

Začněme se zeleninou, která je prodávána pouze v čerstvé podobě a zároveň je ideální pro hydroponii, pěstební metodě skromné na spotřebu vody. Z dat Ministerstva zemědělství vyplývá, že se ročně na jednom osazeném hektaru vypěstuje mezi 10 a 35 tunami salátu. ČSÚ uvádí v roce 2017 spotřebu salátu na obyvatele 2,4 kg/rok (25 560 tun), kdy jsme se sklizenou produkcí nejvíce přiblížili domácí spotřebě. V roce 2018 už jsme opět museli dovézt nejméně 14 500 tun salátů ze zahraničí.

Po půl roku trvajícím testování produkce v prototypu mobilní vertikální hydroponické farmy Bohemian Garden víme, že za kalendářní rok vypěstujeme v samostatné budově i se zázemím pro obsluhu a oddělenou strojovnou více než 10 tun listových salátů. Čerstvých, v plánovaných celoročních sklizních a na méně než 55 m2.

 

Samozřejmě nejsme sami, kdo se zabývá hledáním efektivnějších způsobů produkce různých druhů rostlin. Nabízelo by se tedy využít technologického pokroku posledních desetiletí a znovu vybudovat České zemědělství na aktuální technice, s využitím současných metod a postupů. To může konkrétně znamenat například využití vertikálních farem pro pěstování té nejčerstvější složky potravin - listové zeleniny a bylinek. Volné a budoucí skleníkové plochy využijeme k pěstování rajčat, paprik a okurek, pole k pěstování cibule, mrkve a jiné kořenové zeleniny. Takto může zjednodušeně vypadat model změny zemědělství, která nás pravděpodobně bude čekat v příštích měsících a letech.