Jako hydroponii označujeme pěstování rostlin, kdy jsou živiny dodávány živným roztokem přímo ke kořenům rostlin. Způsob přísunu živin a absence zeminy však nejsou jediné rozdíly hydroponie oproti tradičnímu pěstování rostlin. Na internetu je sice rad plno, ale pojďme si rozebrat fakta a zbořit některé mýty o hydroponii.
Hydroponie v minulosti a dnes
Prvky hydroponického pěstování rostlin se objevují po tisíce let od Jižní Ameriky, přes Egypt až po Asii. V moderní historii nastal první boom hydroponie během 2. světové války, kdy pomáhala krmit vojáky i civilní obyvatelstvo. V posledních desetiletích se dostala hydroponie do průmyslu, více než polovina zeleniny na pultech supermarketů přicestovala kamionem z hydroponických skleníků jižní Evropy. V České republice je těch hydroponických skleníků jen pár, indoor farem je ještě méně, ale rozhodně budou v dalších letech přibývat.
Boom mezi malými pěstiteli a zahrádkáři začal s rozšiřováním internetu a přístupu k nekonečnému množství informací. S hydroponií totiž stačí prostě začít a postupně se učit i z případných neúspěchů. Náš blog je plný informací, které by vám měly pro naučení postupů stačit. Studnicí informací jsou i zahraniční YouTube kanály, jako například americký Bright Agrotech, izraelský ISRAEL Agriculture Technology nebo indický GreenTV India.
Co je vlastně tradiční pěstování?
Na našem území se tisíce let sázely na podzim, během zimy nebo zjara rostliny na pole nebo do záhonů. Naučili jsme se pěstovat rozmanité druhy rostlin tak, abychom naplno využili možnosti, které nám příroda dává. V zemi, ve které pěstujeme žijí, umírají a tlejí tisíce živočichů, spleť kořenů a zbytků rostlinné hmoty. Působením bakterií a plísní se z organických zbytků uvolňují minerální ionty, které se ke kořenům dopraví s vodou při dešti nebo zalévání.
Tradiční metody pěstování jsou závislé na podnebí, dlouhodobých i krátkodobých výkyvech počasí nebo možností nákazy prakticky jakýmkoliv škůdcem. Dnes je krajním případem zemědělství pěstování rostlin odolných tomu známému pesticidu, který zabije vše ostatní živé okolo pěstované plodiny.
Klíčové faktory hydroponie
Hydroponie tedy není nějaký nepřirozený způsob pěstování. Od tradičního pěstování odlišují hydroponii hlavně 3 nejdůležitější rozdíly, které zvyšují rychlost růstu, odolnost i výnosnost rostlin.
Upravený živný roztok
Živiny rostliny nepřijímají ze substrátu, ale z roztoku, kterým jsou zavlažovány. Ten je obohacen živinami ve formě hydroponického hnojiva a upraveno je i pH roztoku na hodnotu, při které pěstované rostliny nejlépe vstřebávají a zpracovávají živiny.
Prokysličení roztoku
V hydroponii je zásadní přítomnost kyslíku, vzduch eliminuje hnilobné procesy v roztoku. Provzdušnění roztoku i dostatečná vzdušnost substrátu umožní dostat ke kořenům tolik potřebný a opomínaný kyslík.
Cirkulace vody
Co rostliny nespotřebují, nemizí do země, ale neustále cirkuluje v systému. Máme přehled o spotřebě vody, ušetříme jí až 80%. Automatické zavlažování se spustí několikrát denně, bez zbytečného plýtvání.
Rozdíly oproti tradičnímu pěstování
• Nejčastějším problémem při pěstování rostlin v hlíně je přelití. Těžký, vodou nasáklý substrát zabrání přístupu vzduchu ke kořenům, což může rostlinu na čas zpomalit, způsobit vylíhnutí smutnic nebo rostlinu i zabít.
• Možná jste nikdy rostliny nehnojili a spoléhali se na přírodu nebo kupovaný a nahnojený substrát. Hydroponie vám může ve velmi krátkém čase předvést, jak reagují na množství živin v roztoku. Jakmile objevíte zvýšenou rychlost růstu a zvyknete si na pravidelnost přírůstků, začnete všímat a rozpoznávat a vnímat případné nedostatky.
• Novinkou může být i poznání vody dešťové, té z vlastní studny, nebo té, která vám doma teče ze zdi. Úpravu kyselosti vody vám do teď obstarávala hlína. Aby rostliny správně vstřebaly dodané živiny a byly je také schopné zpracovat, musí být pH živného roztoku na hodnotě, která je pro pěstovanou rostlinu správná.
• Příjemné je na hydroponii omezení výskytu některých škůdců, kterým nevzniknou podmínky pro množení a budování kolonií. Řeč je především o otravných smutnicích, které známe po přelití hlíny. Více o škůdcích si přečtěte zde.
